MS Xterra Hawaii

26.10.2014 - Mistrovství Světa Xterra - Maui, Hawaii


Felt wings

KOLA FELT


Opravy Karbonu



BBB



bikeranch - odborný prodej a servis jízdních kol


Mistrovství Světa Xterra - Maui, Hawaii


„Jediný skutečný limit je ten, který si sami určíme“

 

Opět se přede mě dostává němec Schadle, hrozně moc chci, ale nejde to, tentokrát jsem na jeho tempo krátkej... Všudypřítomné vedro ze mě vysává zbytky energie, na sluníčku se mi škvaří mozek a nohy jsou jako z kamene. Vzpomenu si na svůj ID náramek na kterém mám vygravírovanou mantru: „Kdo umí trpět, zvítězí“. Pohladím klokanici Mišulku, kterou mam pásu s číslem hned vedle gelů, magnézia a guarany (Mišulku jsem dostal jako talisman před odletem od jedné báječné a krásné slečny) a snažím se zapomenout na to, že mě čeká ještě pár mil útrapného běhu, cíl je zatím daleko...


Světový šampionát v terénním triatlonu se již tradičně koná na krásném ostrově Maui na Havaji uprostřed Tichého Oceánu. Je to zatím nejprestižnější sportovní akce, které se za svůj život účastním. Ikdyž to tak spousta lidí nebere, tak mě stálo spoustu úsilí a času se sem kvalifikovat, tudíž jsem patřičně hrdý na to, že tu budu závodit po boku nejlepších světových triatletů a to jak na profesionální, tak na „amatérské“ úrovni. V uvozovkách amatérské proto, že spousta amatérů dosahuje naprosto srovnatelných výkonů jako profíci, akorát s rozdílem, že k tomu ještě chodí do práce, což je více než obdivuhodné.

8:00 a já ukládám bajka a všechny věci do depa. Ve zvláštní tašce mám asi 3 kila ledu a chladím v ní litr vody, kterou si vemu na začátek běhu. Všechno hezky porovnat, naštelovat na rychlý obutí a přezutí a hurá rozplavat se do moře!

Vlny jako prase! Tohle bude labůžo plavčo...

9:00, profíci startujou, vlny oceánu si s nima hrajou jako kočka s myší. Tady se neplave v neoprénu, ty jsou zakázaný, protože voda je teplá. Proto většina závodníků, včetně mě, použila swimskin. Je to v podstatě druhá kombinéza ze speciálního vodoodpudivého materiálu s absolutně plochými švy a dokáže zrychlit plavce o cca 2 - 3 vteřiny na 100 metrů... (za zapůjčení děkuju Krupimu!!!)

9:02, dobrovolník předemnou po výstřelu zvedá pádlo, kterým doteď držel na úzdě 600 naspeedovanejch bezmozků. Startuje druhá vlna, age group muži a já stojím hned v první řadě. Sprint do oceánu! Z jedný strany mě fackuje soupeř, z druhý strany pak dvoumetrová vlna. Bóje vysoká jako kráva 400 metrů daleko v moři neni přes vlny vůbec vidět. Plácám rukama nohama a snažim se moc nepolykat slanou vodu, abych se hned na začátku nepoblil...


Tohle je maso, neni tu slabejch soupeřů a znatelně se propadám. Plavecká forma mi dva týdny před odjezdem na Havaj upadala a pocitově plavu tak na 80% toho co jsem plaval při kvalifikacích ve Francii a Prachaticích. Na bójce rvačka o pozici, točka a zpátky na pláž. Krátkej přeběh, skáčeme znova do vody a plaveme na další bójku, tentokrát 350 metrů na otevřený oceán. Rád bych tu psal, jak jsem to rozplaval a začal jsem dotahovat jednoho soupeře za druhym. Ale to ne, je to bída a navíc mě začíná dost brutálně řezat do ramen a širokejch zádovejch svalů plavecká komboška. Snažím se na to nemyslet, ale slaná voda nepůsobí na rozedřený rány zrovna jako uklidňující balzám...

Otočka a poslední úsek na krásnou písečnou pláž pod hotelem The Ritz Karlton (zde by jen samotný pobyt naší skupiny vyšel asi na 300 tisíc korun :-)). První část hotová, 1500 metrů a něco přes 25 minut, mohlo bejt i hůř... Vybíhám z vody a běžím 200 metrů do depa. Cestou sundavám swimskin do půl pasu a brýle ukládám do čepičky. Depo! Zahazuju čepičku, sundavám swimskin, nandavám helmu, tretry, camelbak, beru bajka a hurá na trail!

Cyklokrosové naskočení pro diváky a pomalu se rozjet. Začátek kola je několik majlí do kopce, povětšinou na úzké pěšině a blbě se tu předjíždí. Jedu ve vláčku a moc nebláznim, trať je hodně těžká a je třeba nechat si síly na finální technickej dojezd a hlavně běh. Předjíždí mě němec Martin Schadle. Mistr světa ITU (mezinárodní triatlonové asociace) v mojí věkové kategorii 25 – 29 let. Podle toho usuzuji, že na tom nejsem tak zle. Zatím na mě jede moc rychle, takže ho nechávám.

Na vrcholu sopky Haleakala

V rozjezdu mě ale zbrzdí zbytečnej pád... Vostrá levá z roviny do kopce a já předjíždím vnitřkem. Podkluzuje mi předek a letim k zemi. Šlechače zacvaknutý a já se válim krovkama na zemi jako mrtvej brouček. Vycvákávám, zvedám se a běžim. „Water bottle!“ slyším ze zadu... Ohlídnu se a vidim na zemi bidon, kterej mi vypadnul z držáku na sedlovce. Vodu budu potřebovat, otáčím sebe, kolo, vracím se a dávám bidon do držáku. Kolo mi ale vyklouzává z ruky, padá a zem a vypadává mi druhej bidon, kur.. kur.. kur.. Zvedám kolo, zvedám bidon, zasouvám bidon, otáčím kolo, běžím, běžím, naskakuju a jedu. 20 lidí, který jsem do teď předjel zase předjelo mě, kur..

Pomalu zahřívam motory a začínám si dávat jednu oběť za druhou. Na konci nejdelšího kopce už mám zase na dohled Martina Schadela. Z kopce okolo něj profičim jako kdyby stál na místě a hned si buduju náskok... Následný úsek tratě je na třtinovém poli, kde je neuvěřitelný vedro a vlhko. V Camelbaku mam slabej jonťák a v bidonech vodu, kterou se neustále polejvám. Úsek, kterej mi v tréninku přišel hodně náročnej dávám s přehledem a kosim tu spoustu lidí... V závěrečnym trailu do cíle je to hodně o koncentraci, tisíc a jedna zatáčka přímo vybízí bejt dlouhej a narvat to někde za točkou do roští nebo do stromu. Jsem si jistej, že mi na týhle trati hodně pomáhá celopéro, Feltík je prostě zlatej a miluju ho! Na kole dlouhém 32 km jsem vypil cca 2,5 až 3 litry tekutin!

Sjíždíme zpátky k pláži a po „golfovém“ trávníčku běžíme s kolama do depa. Vyzout, sundat helmu, obout, vzít kšilt, natáhnout opasek s číslem, gelama a Mišulkou, vzít vychlazenou vodu a hurá na 6 majlí běhu! Otevřít ledovou lahev a celej se poleeeeeeejt... Teď už je to jednoduchý, tři majle do kopce a tři z kopce. Do kopce to ještě jde, dalších asi 15 lidí předbíhám. Jak ale plyne čas, slunce praží víc a víc. Začíná mi docházet, míle neutíkaj zdaleka tak rychle jako kilometry a já pořád přemýšlím. 4 míle x 1,6, to je asi 6,4 km. Sakra kdy už bude další občerstvení? Kdy skončí ten strašnej kopec? Kdy bude trojka? Proč je tak strašný vedro? Co tu sakra dělam? Má tohle vůbec smysl? kolik je 3 míle x 1,6... Pořád přepočítávám kolik mi zbejvá do cíle...

Haleakala v brýlích

Opět se přede mě dostává němec Schadle, hrozně moc chci, ale nejde to, tentokrát jsem na jeho tempo krátkej... Už hodně zpomaluju, vedro ze mě vysává poslední zbytky energie a mozek se mi škvaří. Vzpomenu si na mojí mantru, pohladim klokanici Mišulku a snažím se nemyslet na to jak někdě zkolabuju. Teď už to není boj se soupeřema, Ti si mě dávaj místo traťovky. Teď už bojuju jen sám se sebou, s nohama, který taham z medu a s hlavou, která nutí tělo čim dál víc zpomalovat, což se mi zrovna nehodí...

Poslední majle, víceméně z kopce. Závěrečnej úsek po pláži... nohy se nechtěj odlepit od země, zarejou se hluboko do písku a ne a ne se z něj pořádně odrazit. Totální smažák, já, ale do cíle už jen kousíček. Hekám jak při porodu, ale útrapy začíná pomalu přebíjet euforie. Posledních 100 metrů!

Probíhám cílem! Sem totálně vyšťavenej, ale zvládnul jsem to! 3 hodiny, 2 minuty a nějaký drobný. Tohle bude těsný... Vím že medaile se lámou na třech hodinách. Beru s vděkem havajskej květinovej věnec, finisherskou medaily a na prvním stinném místě padám s lahví studené vody k zemi. Srdce mi buší, nohy úplně kantáre, musim 5 minut sedět než sem schopnej se znova postavit a potěšit chuťový buňky na občerstvovačce.

Do ruky dostávám papírek s výsledkama a osobníma časama. Chvilka napětí... 32. celkově mezi amatéry a 5. místo v kategorii. Mísí se ve mě dobré i špatné pocity, forma nebyla ideální, čas ale neni tak špatnej, nechal jsem tam všechno. Jsem spokojenej, musim bejt spokojenej, víc to prostě nešlo. Třetí místo, Martin Schadle, dal mi 2 minuty a 20 vteřin... Moc nechybělo, ale na kdyby se nehraje.

Xterra Hawaii, tady na tomhle místě mam teď minimálně 2 minuty a 21 vteřin nevyřízenejch účtů. Xterra Hawaii, to je výzva a já mam výzvy rád... Xterra Hawaii...?


Závodníci

Komentáře (12)

  1. Vlašan 03.11.2014
    Co dodat..?? Palec hore a klobouk dole..!! =)
  2. Tommas 03.11.2014
    Paráda Lambáda
  3. Bíca 03.11.2014
    Ahoj borče, jak jsem Ti psal hned po závodě. Sledovali jsme to s Veru on-line a fandili. Čas neumím posoudit, ale umístění hovoří za vše!!! Velká gratulace!!! Meta je jasná, dostat se pod 3h a medajle, je to sice možná troufalý, ale tento výsledek potvrzuje, že je to reálný cíl. Ať drží zdraví a chuť. Těším se na vyprávění.
    P+V
  4. Petr 03.11.2014
    Michale, ještě jednou, gratulace veliká!
  5. Michal Douša 03.11.2014
    Kohoute, co dodat - BOREC !! Jsme rád,že mám takového fajn kluka v pracovním i závodním týmu. Díky
  6. Franta Bulava 03.11.2014
    Parádní výsledek Michale!!! Být v takové konkurenci 5. na MS je jednoznačně úspěch! Čas 3:02 h je opravdu vynikající (loni jsem jel 3:17h). Věřím, že v tvém podání není všem dnům konec :) Moc hezky se tvůj report čte. Těším se na promítání a vyprávění v Chýni. Budeme mít co zapít:) Ať se dobře zaklimatizuješ a užij si odpočinku po výborné sezoně.
  7. Lůca 03.11.2014
    Jsem strašně ráda, že jsi ve svým těžkým období zatnul zuby a nevzdal to.. Tohle je právě ta odměna;-) Takže obrovská gratulace, zasloužíš si to a je vidět, že máš i navíc.
  8. prezident 03.11.2014
    Super výkon, vždyť jen kvalifikovat se není jednoduchý! Jsi borec, kámo! A máš u mě pivko (když mi povíš o krásnejch havajankách) :D
  9. Ota 07.11.2014
    Kua, zatracene dobry vysledek. Velka gratulace :-) tesim se na vypraveni. Bude nejaka ukazka fotek? :-)
  10. strejda Roman se synátorem Peťanem 08.11.2014
    Moc gratulujeme, jseš borec. Koukáme na tvoje úspěchy, jako trubky. Fakt dobrý.
  11. Michal Kohoutek 08.11.2014
    Díky Vám všem moc za komenty! Díky i za podporu a fandění před monitorama počítačů :-) jsem šťastnej, že mam okolo sebe tolik skvělejch lidí, který na mě mysleli a to mi moc pomohlo!

    Díky!
  12. Štěpán Vidner 12.11.2014
    Skvělej výkon a ještě lepší článek. Velká gratulace. A hlavně celých těch 11 dní na Maui bylo super.

Okomentuj