Zimní plavecké závody

28.2.2015 - Zimní plavecké závody - Praha, Podolí


Felt wings

KOLA FELT


Opravy Karbonu



BBB



bikeranch - odborný prodej a servis jízdních kol


Zimní plavecké závody - Praha, Podolí

 

Třetích 25 metrů rozjíždím z nuly a začínam cejtit, že tuhnu. Posledních 25 metrů už sotva dejcham, hrudní koš mam vlivem nízký teploty naprosto staženej a odhaduji, že využívám maximálně 60 – 70 kapacity plic. Nohy mi sžírá laktát, ale do cíle už to udržím!

 

Už delší jsem uvažoval nad tím, že bych se zůčastnil nějakého plaveckého závodu. Pověřil jsem tedy mého dobrého kamaráda, trenéra a výborného plavce Pavla Mužíčka, aby mi nějaký závod naordinoval... Rok se s rokem sešel a jelikož se Pája před nedávnem začal otužovat, tak ho napadlo hecnout mě na 100 metrů volným způsobem v nevytápěném venkovním 50ti metrovém bazénu v Podolí. 

Rád bych se veřejně přiznal, že mi činí velký problém postavit se ráno před plaváním pod vlažnou sprchu, natož plavat ve vodě, které má stěží 8°C. Nicméně mam rád výzvy a tohle byla přesně jedna z příležitostí dokázat si, že může být ještě hůř :-)

Jak se závod blížil, začal jsem se víc a víc těšit. Ráno jsem ještě zvládl 60 km na silničce se třemi kratšími intervaly na 90ti procentech výkonu. Pak do sebe rychle hodit svíčkovou a hurá do Podolí.

Po příjezdu do Podolí okamžite testuji kvalitu vodní masy. Jak jsem čekal, jde o vysoce kvalitní materiál :-) voda 8,2°C a vzduch odpoledne tak 4 – 5°C. Pája s Prezidentem již zahřívají těla zázvorovým čajem v jídelně s výhledem na vyhlašování dopoledních závodů. Abych to upřesnil, dnes se jedná o Mistrovství České Republiky v zimním plavání na prsový styl. Tratě jsou 100, 250, 500 a 800 metrů. Ty samé tratě jsou mimosoutěžně vypsány i pro volný způsob, v mém případě kraul.

Nejdříve jsme zafandili Pájovi a Prezidentovi na trati 800 metrů volný způsob. Pája s přehledem vyhrál v čase 11 minut a nějaké drobné. Sledovat jaká je člověkovi zima po 11ti minutách v osmistupňové vodě byla docela sranda. Čeká mě snad něco podobného...?!

Pája mi dává pár rad co dělat a co nedělat. Rozhodně bych neměl do vody skákat na poslední chvíli, ale být tam už chvíli před startem a po skončení závodu by naopak nemělo nastat prudké oteplení. Tělo se musí zahřát samo a to nejlépe nějakou činností – kliky, dřepy, běh...

Tři minuty do startu, na hlavě mam dvě čepky, plavky a zabalený do županu se rozcvičuju před nástupem do vody. Start probíhá z vody, z bloku by to mohlo díky průdkému ochlazení hlavy být nebezpečné...

těsně před startem závodu

Do vody se odvažuji skočit půl minuty před startem, původní plán byl minuta. Udělám si pár temp a vracím se ke stěně. Okamžitě se mi zamlžujou brýle, ale adrenalim pracuje na plný koule a zima mi nějak extra není. Soustřeďuju se na startovní povel, který se neodvratně blíží.

100 metrů naplno jsem v tréninku plaval na čas 2x, jednou s neoprenem právě v tomto bazénu, akorát už byl v létě vyhřátý a jednou ve Špindlu v pětadvacítce klasicky v plavkách. V obou případech byl čas 1 minuta a 10 vteřin.

Start! Odrážím se pod vodou od stěny, ale nevydržím pod hladinou moc dlouho. Vynořuju se a plavu šrot! Celý úsek jsem si rozdělil na 4 části. Prvních 25 metrů si trochu zvykám, ale mam dost sil a jedu co to dá. Druhejch 25 metrů pokračuju v zajetym tempu a u stěny házim kotoulovku. Bohužel to klouže jako prase, na dlaždičkách mi ujedou nohy a vůbec se neodrazim. Třetích 25 metrů rozjíždím z nuly a začínam cejtit, že trochu tuhnu. Posledních 25 metrů už sotva dejcham, hrudní koš mam vlivem nízký teploty naprosto staženej a odhaduji, že využívám maximálně 60 – 70 kapacity plic. Nohy mi sžírá laktát, ale do cíle už to udržím!

Hotovo konec, masakr...

těsně před cílem

1 minuta a 13 vteřin. Vezmu-li v úvahu nízkou teplotu vody a předchozí trénink na kole, tak se z mého pohledu jedná o dobrej čas. Nicméně čas a to že jsem doplaval jako první je vlastně až někde na konci toho co právě prožívám.

Ve vodě jsem dohromady strávil tak dvě a půl minuty. Za tuhle dobu člověk nevymrzne a po doplavání se naopak ještě vydejchávám a ve vodě zůstávám. Neni mi kosa, cejtim jak se kůže brání chladu, jak mě po celym těle píchaj tisíce a tisíce jehliček. Ve chvíli kdy vylezu z bazénu se cejtim naprosto úžasně, svěží, uvolněnej a hlavně totálně v euforii.

po dvou a půl minutě vylézám z osmistupňové vody

Jdu se převlíknout a sdílet zážitek s kamarády. Po několika minutách odeznívá adrenalin a tělo se najednou začne klepat. Neni to tak hrozný jako Pája po 11ti minutách na osmistovce, ale podchlazení se dostavuje a tělo se nepatrnými, ale intenzivními stahy svalů snaží zahřát. V tom mu pomáhám a dělám pár kliků a dřepů.

Další zajímavá fáze se dostavuje večer a to sice totální vyčerpání. Ikdyž se to nezdá, tak je to pro tělo obrovskej šok na kterej neni zvyklý a vynaložená energie na ohřátí těla musí být dost zásadní, proto totálně odpadám už okolo desáté hodiny :-)

Byl to velký zážitek, který vřele doporučuji. Při další příležitosti do toho půjdu znova!

Díky Pájo!

 


Komentáře (1)

  1. Bíca 26.03.2015
    Čus Mišáku, pěkný čtení:) Mám se studenou vodou taky zkušenost a musím potvrdit, že je to super pocit (myslím tedy těsně po...) Pozdravuj M. a na For Bike na viděnou..

Okomentuj