Rozhovor s Krupim

Rozhovor s Martinem Krupičkou pro serveru etriatlon.cz po vydařeném závodu Israman


Felt wings

KOLA FELT


Opravy Karbonu



BBB



bikeranch - odborný prodej a servis jízdních kol


Martin Krupička - rozhovor pro etriatlon.cz


Jaké jsou tvé bezprostřední dojmy po absolvování Isramana? 

S odstupem jednoho dne po protnutí cílové čáry jsem samozřejmě spokojený, ale i trochu naštvaný. V absolutním pořadí jsem skončil 4., ovšem pokud se mi do ruky nedostala špatná čísla ve výsledkové listině (která zatím není oficiálně na internetu), na třetího v pořadí jsem ztratil pouhé 3 minuty. Jelikož jsem byl na poslední obrátce v maratonu na 35.km zhruba 15 minut za ním, musely mu fatálně dojít síly. Zároveň mi na obrátkách vycházelo, že na ruského závodníka za mnou nabíhám udržitelným tempem na každé obrátce řádově 2 minuty. Neměl jsem proto moc důvodu zrychlit. Tři minuty v cíli by zrovna v tomto případě minimálně stačily za pokus o zrychlení, ale to je kdyby. Z výsledku mam radost.

 

Popsal bys své výkony v jednotlivých disciplínách, které vedly ke skvělému umístění? 

Musím říct, že závod mi sedl. Od Ironmana v Barceloně 6.10.2013 jsem se svým sparing partnerem Michalem Kohoutkem usilovně pracoval na plavecké výkonnosti. Prostor pro plavání byl o to větší, že se mi díky neuváženému použití nové obuvi na barcelonském maratonu objevily silné bolesti levého chodidla a běhaní bylo téměř měsíc nemožné. Čistý čas plavání 1:03 je pro mne posunem, s plaveckou částí jsem byl na své možnosti víc než spokojený. Na čelo závodu jsem ztratil něco kolem šesti minut a do cyklistiky jsem šel s tím, že trať je svým profilem enormně těžká a ze to proste sjedu.


A dařilo se ti to? 

Věděl jsem, co si mohu dovolit, ovšem do Izraele jsem přijel s myšlenkou na skalp mistra Izraele Toma Marmarelliho a ten mi bohužel uplaval. Ve snaze ho dojet jsem první polovinu cyklistiky absolvoval na průměrném výkonu téměř 3,7w/kg na obrátce na 90.km jsem však poznal, že je opravdu silný cyklista a jestli se něco stalo, tak on lehce ujížděl mě. Do druhých 90ti kilometrů jsem lehce zvolnil do finálních 3,62w/kg. Na konci cyklistické části jsem těch 6 plaveckých minut na pěti hodinách a 49 minutách rozmnožil o 8 cyklistických. Na čele závodu už byl tou dobou Petr Vabroušek a Marmarelli byl zhruba dvě minuty za ním. Cyklistika se vyvedla, dovedu si představit, že místní těžká trať mnoho závodníků dost zničila. Slabý cyklista nemohl v tomto závodě uspět.




Co závěrečný maraton v kopcích? Jaké bylo v tu dobu počasí? Bylo velké horko? 

Běh byl velmi specifický svým profilem. Prvních zhruba 9 km se sbíhalo z 10ti stupňové teploty o 900 výškových metrů níž do Eilatu k moři, kde mi Garmin ukazoval teplotu 31stupňů. Po konzultaci s Petrem jsem seběh spíš šel než běžel. Cyklistiku jsem absolvoval na průměrné kadenci 86 otáček/min a po tak dlouhém silovém výkonu byla bolest stehen v seběhu naprosto neuvěřitelná. Každých 5 minut jsem se otáčel jestli mě nikdo nevidí a 50 metrů jsem běžel pozpátku..Díky Petře, zachránil jsi mi svou radou život!

 

To muselo být hodně náročné. Srovnalo se to v druhé půlce běhu? 

Následujících 30 km se začalo ochlazovat a zvolené tempo jsem udržel až do cíle. I v maratonu mi Marmarelli bohužel utekl, a to zhruba o 10 minut. I přes zničující cyklistiku a těžký seběh jsem ironmanský maraton běžel v osobním rekordu 3:29, takže opět spokojenost.

 

Jak moc sis musel „hrábnout“ na dno? V které části závodu jsi musel napřít nejvíc sil, fyzických i pychických? 

O "hrábnutí" bych začal mluvit na 150.km cyklistiky, kdy jsem musel zvýšit kadenci a snížit výkon o 15W a počkat zhruba dvě minutky, než začnou působit solné tablety a magnezium. I přes poctivé doplňovaní mně začaly při nájezdech do kopců chytat křeče. Na předposlední občerstvovací stanici jsem v rychlosti upustil podávaný bidon a ve strachu, aby mi nedošla voda, jsem se trochu dehydratoval. Vše se ale rychle spravilo. Krizi jako takovou jsem v podstatě nedostal dlouho. Seběh mi dost zničil stehna, tudíž krize přišla vždy po obrátce, kdy se měnil směr pohybu. Nejhorší moment přišel tradičně na 30.km běhu, kdy jsem dostal energetickou krizi. Ta však s přibližujícím se cílem postupně mizela.



 

Po loňském ročníku říkal Petr Vabroušek, že těžší závod než je Israman možná za celou svou bohatou kariéru ještě neabsolvoval. Co na to říkáš po vlastní zkušenosti? 

Určitě s Petrem souhlasím, že je to velmi těžký závod. Loňský ročník byl těžší v tom, že foukal silný vítr, což je podle cyklistických časů evidentní. Letos bylo počasí shovívavější. Závod se odehrál za slunného počasí s větrem zhruba 4m/s (podle ranní předpovědi). Jen občas nás překvapil boční náraz, který mohl nepřipraveného cyklistu ve vysoké rychlosti shodit z kola.

 

Co určilo tvé rozhodnutí, že sis vybral tento velmi těžký závod? Jak vypadala tvoje tréninková příprava? Mezi podmínkami u nás a v Israeli je teď hodně markantní rozdíl.  

Závod jsem si vybral díky termínu. Letos mám za cíl kvalifikovat se na Hawai v Age Group 25-29 a závod v Izraeli vnímám jako tréninkový mezistupeň. Každý závodník ví, jak těžké je pro lidskou psychiku trénovat v zimních podmínkách České republiky, kdy je do prvních závodů mnoho měsíců. Lednovým Isramanem jsem předešel motivačním výpadkům, které jsem sice nepředpokládal, ale nikdy nevíš. Každý  sportovec ví, o čem mluvím. V říjnu jsem absolvoval Ironmana v Barceloně, po kterém jsem měl 14 dní tréninkové volno a poté jsme se s Michalem Kohoutkem pustili do systematického tréninku.

 

Na fotkách ze závodu jsou vidět vojáci na stanicích, jak ostřížím zrakem a s kulometem sledují okolí. Musí být zvláštní pocit prohánět se kolem nich na kole. Co bys řekl k atmosféře závodu?   

Atmosféra závodu byla v ulicích cítit až dva dny před startem, kdy dorazila většina místních závodníků, kterých bylo dohromady 77% z celého startovního pole. Pořadatelé zvládli závod na jedničku, v podmínkách pouště určitě výborně zorganizované. Awards ceremony na pláži Coral Beach v místě startu byl opravdu krásný. Jediné, co bych pořadateli vytknul, jsou turisté v koridorech určených pro běh. Do několika z nich jsem v rámci šetření energie na vyhýbání jednoduše vrazil. Vojáků bylo hodně především na cyklistice, každých pár kilometrů jsem potkával hlídky s kamennou tváří a samopalem v ruce. Ani tak nehlídají hranice, jako spíš pašerácké stezky místních drogových kartelů. Nijak nekomfortně jsem si nepřipadal, ale působilo to velmi zvláštně. Pistole tu nosí mnoho lidi, dokonce i hotelový technik nám přišel otevřít dveře od pokoje s pistolí za pasem.


 

zkouška trati před závodem

 

Kolik tě to celé stálo peněz? Letenky, ubytování, startovné…? 

Startovné na Isramana vyšlo v přepočtu na 6000 Kc, ubytování vychází na 1100 Kc/den. Doprava letecky z Prahy do Tel Avivu zakoupena v říjnu vyšla včetně kola na 7500 Kc a v rámci Izraele je nejvýhodnější možností autobus mezi Tel Avivem a Eilatem za 80 NIS, tedy cca 400 Kc. Vzhledem k náročnému nočnímu cestování jsme vsak s rodiči, kteří jeli jako závodnický support (tímto bych jim chtěl za všechen servis moc poděkovat !) zvolili variantu přeletu Tel Aviv - Eilat za zhruba 2 500 Kc včetně kola. Ceny jsou samozřejmě za jednu osobu.

 

Odbočme na chvíli od sobotního závodu. Řekl bys čtenářům něco o sobě? Jak a kdy jsi začínal s triatlonem, co máš na závodním poli za sebou? 

S triatlonem jsem začal minulý rok, vloni touhle dobou jsem měl 6 měsíců do svého prvního polovičního Ironmana, což byl Czechman v Pardubicich. Od té doby jsem absolvoval 4 halfironmany, z Ironmanů jsem startoval na Moraviamanovi, který jsem bohužel kvůli křečím při běhu nedokončil. Dokončil jsem zatím dva Ironmany, Slovakmana a Challange Barcelona. Israman je tedy můj třetí dokončený Ironman.

Nejrychlejší závod mám zatím vždy ten poslední (tím samozřejmě nemyslím horského Isramana). V Barceloně jsem jel tuším 9:35, nicméně už na Isramanu jsem maraton běžel o 11minut rychleji než v Barceloně. Takže to asi dělám docela dobře.


 


Kdo tě koučuje a pod hlavičkou jakého klubu závodíš? 

Oddíl jsem já sám a připravuju se také sám. V 18ti letech jsem nastoupil do cyklistického oddílu pražské Dukly, kde jsem trénoval pod vedením trenéra Pavla Vršeckého ( který vychoval například Ondřeje Sosenku, Milana Kadlece a mnoho dalších skvělých cyklistů ) jsem absolvoval dobré 4 roky „ruského“ tréninku, který mi dal cyklistické nohy. V té době jsem od starších kolegů zjistil, co je lidské tělo zač, jak se chová a  myslím si, že sám sebe znám tak dobře, že si mohu dovolit psát si efektivníi tréninkové plány na míru, stejně dobře jako draze placený trenér.

 

Svým isramanským výkonem jsi hodil rukavici nejlepším ironmanským závodníkům u nás. Kde s tebou budou moci poměřit síly? Budeš na Czechmanovi? Už máš hotový závodní plán pro letošní sezonu?   

Ano, stejně jako mám rozvržené tréninkové zatížení a tréninkové volno, mám rozvržené i závody. 5.4. a 25.4 pojedu dva halfironmany Sevilla a Malaga, 17.5 bude můj první kvalifikační pokus na Ironmanu Lanzarote, pojedu Czechmana i Moraviamana, kde se poperu o titul mistra republiky v Ironmanu ve věkové kategorii 25-29 let. Dále plánuji polovičního Slovakmana a druhý kvalifikační pokus na Ironman Zurich. Potom pevně věřím v Hawaii. Doufám, že se mi sen splní už na Lanzarote, kde je cyklistika podobná té v Izraeli.

 

Teď tě ještě určitě bolí celé tělo. Jak budeš regenerovat? 

Na odpočinek mám rozvržených zhruba 10 dní, přičemž každý druhý den po dohodě s fyzioterapeutkou absolvuji hodinu a půl na kompenzačním výkonu v disciplínách plavávání a kolo. Jakmile budu schopen chodit, lehce vyběhnu. Jedenáctý den po Isramanu najedeme s Michalem na rozjetou přípravu směrem k Ironmanu na Lanzarote, ktery startuje za 118 dní. Poloviční Ironmany Sevilla a Malaga chápu opět jako tréninkové mezistupně a především jako testy kondice. Budu mít řádově měsíc na zapracování na nedostatcích, které v "ostrém testu" vypozoruji.


přejato z www.etriatlon.cz

Komentáře (0)

Okomentuj